GALA.de „Tolik zábavy, jak je to jen možné“

21. října 2009 v 21:11 | Posted by E. |  Rozhovory a články
I když žádné drogy dál neberou: Bill a Tom Kaulitzovi z Tokio Hotel stále ještě rádi zapaří.

Jak pociťujete nátlak úspěchu?
Bill: Ten tady každopádně je. Ale téměř už pět roků jsme úspěšní. Osud, že skončíme jako jednorázový hit, to se už kolem nás dál netočí. Je to náramně uvolněné.

Vaše základna fanoušků jsou ale teenageři. A ti jsou podle zkušeností rychle nevěrní…
Tom: Náš cíl je, udržet si fanoušky, které máme. A to se až doposud báječné podařilo. A kromě toho neděláme naši hudbu pro určitou skupinu fanoušků. Patnáctiletá může poslouchat "Tokio Hotel" stejně tak jako její 40letá máma, pokud teda mají dobrý hudební vkus!

Bille, ty máš během málo týdnů druhý nový účes…
Bill: … a úplně mě to nervuje, že z toho každý dělá takový humbuk. Jenom rád experimentuju a na dredy už jsme dál neměl náladu. Po umytí to trvalo téměř den než byly vlasy zase suché.
Super nervní!
Tom: Vlasy jsou takový Billův manýr. Když bych se do toho nevměšoval, měl by armádního účes a všechny vlasy obarvené na platinový blond…

Máte strach, že jednou nebude moci snést nátlak showbyznysu?
Bill: Nebezpeční tady každopádně je a dokážu chápat ty drsné pády ostatních hvězd. Ale Tom a já máme rozhodující výhodu: Máme sebe a kapelu. Když si představím, že bych musel snést všechno sám, nevěděl bych, jestli bych všechno bez újmy překonal a kde bych dneska byl…

Jaké jsou vaše zkušenosti s drogami?
Tom: Už jsme experimentovali a začali s tím relativně brzo. Už ve třinácti jsme měli starší kamarády, se kterými jsme chodili ven. Ale bylo to už tak, že jsme se z nudy šíleně opili, zhulili a míchali různé prášky.
Bill: Dnes je to ale pryč! Prostě se potřebuje hodně sebe disciplíny, abyste to na podiu mohli rozbalit na sto procent a nesložit se při tom všem stresu.
Tom: Chodíme slavit jenom velmi zřídka. Když, potom ale dobře zapaříme!

Jste dvojčata. Jste si opravdu tak blízcí?
Bill: Nikdy bych nepřišel na nápad, plánovat něco v mém životě bez Toma. Nebyly jsme nikdy bez sebe odděleni víc jak dva dny. A i pro mě je to už peklo. Jsme jako jedna osoba, nepotřebujeme mezi sebou mluvit a přitom okamžitě víme, na co ten druhý právě myslí. Tom a já jistě budeme celý náš život bydlet společně.

Teď upřímně: Jste si ale taky někdy na nervy, že?
Bill: Jistě, to se stává - ale zřídka. Když něco mezi námi bouchne, potom to je pořádné. Potom jsme hrubí a křičíme. Potom jdou všichni bokem a nechají se na pokoji. Přesně víme, jaké tlačítko musíme zmáčknout, aby situace stupňovala.
Tom: To je pravda, to se vzájemně provokujeme, že někoho chceme udeřit. A to se také stává.

Tokio Hotel jsou božsky milováni, ale také divoce nenáviděni. Jak se s tímto osočováním vypořádáváte?
Tom: Když mě někdo uráží, potom ho taky urazím. Lehce se vyprovokuju. Vždycky to bylo takhle, nikdy jsme nezapadli - už ve školních letech jsme Bill a já vždycky měli přítelkyně, které také byly starší než my. Já jsem měl každý den novou a Bill se pokoušel o monogamii. To u ostatních kluků samozřejmě vyprovokovalo závist. A já tohle miluju!

Bille, stále znovu se říká, že jsi gay…
Bill: S tímto tématem jsme se musel vypořádat už ve škole. Make-up a složité vlasy na klukovi - jistě, že spousta lidí dělá ukvapené závěry. Ale hej, nejsem gay a když bych byl, potom bych neměl problém to přiznat…

Ve vašem životě není na přítelkyni žádné místo?
Bill: Ne, protože se chci zamilovat. Ale zatím se to prostě nestalo!
Tom: A já se nechci usadit, chci mít tolik zábavy, jak je to jen možné. Venku je příliš mnoho pěkných dívek. Ale možná je to také proto, že jsem nikdy předtím nebyl zamilovaný.

Jaká je ta nejotravnější věc, která je spojena se statusem celebrity?
Bill: Chybí mi spontánnost. Nemůžu jít jen tak ven, do kina nebo na zmrzku. Všechno musí být už týdny předtím naplánováno. Život podle scénáře. Samozřejmě si na to časem zvyknete. Ale jsou chvíle, ve kterých mi můj dřívější, naprosto normální život chybí.
Tom: Stěží je nějaká doba, kdy si odpočineme celý týden. Byznys jde stále dál. Ani na dovolenou jsme nenechali myšlenky stranou. Bill a já jsme strávili dva týdny na Maledivách
a bylo to také naprosto cool, povalovat se na pláži. Ale v mé hlavně to přesto permanentně dál rachotilo. Není den, ve kterém bychom se nezabývali Tokio Hotel.
Bill: Ale celkově vzato je to naprosto v pohodě. "Tokio Hotel" není práce, je to náš život. A to zatraceně skvělý život.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Tokio Hotel do České Republiky?

Ano!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.